Známe vítěze Cen cestovního ruchu

Národní přírodní rezervace Mionší byla veřejnosti znovuotevřena po dlouhých šestnácti letech v roce 2005. Je možné ji navštívit pouze s průvodcem, a to v období letní sezóny. Svou rozlohou 169,70 hektarů patří mezi největší pralesy v ČR. Tento skvost beskydské přírody se řadí k nejzachovalejším lesním komplexům v moravské části Západních Karpat. Najdeme zde mozaiku lesních porostů, menších lesních luk – tzv. polan, pramenisek a skalek. Naučná stezka Mionší je koncipována jako přibližně 7 kilometrů dlouhý okruh. Převýšení je přes 300 metrů. Trasa je určena pouze pro pěší. Cílem je umožnit návštěvníkům zhlédnout alespoň část legendárního beskydského „pralesa“ a přitom zachovat jeho klid.

Naučná pohádková stezka byla vybudována jako společný projekt Lesů ČR a města Město Albrechtice. Slavnostně byla otevřena na začátku května roku 2016. Lesní cesta vede ke krmelci jelena Větroplacha, ke skřítkovi Mecháčkovi i Krtečkově posilovně, kterou hlídá Křemenáč a Mochomůrka. Na konci stezky čeká Krteček u své studánky. Během pohádkového putování zdejší krásnou přírodou se setkáte s mnoha pohádkovými postavami a s dětmi zažijete spoustu zábavných aktivit.

Břidlicová stezka je veřejně přístupnou přírodní expozicí v okolí Budišova nad Budišovkou. Měří přibližně 50 kilometrů a je rozdělena do pěti vzájemně propojených tras, označených jako A až E. Zabývá se převážně historií dobývání a těžby břidlice, typickými pro zdejší krajinu. Prochází mnoha krásnými přírodními lokalitami. Trasy propojují další naučné stezky a turistické cíle v Krajině břidlice. Stezka je určena pěším turistům i cyklistům.

Turistická trasa na Velký Roudný je vyhledávaným výletním místem. Turistické značení vede od parkoviště u kostela sv. Michala v obci Roudno. Stará historická cesta se vine až na samotný vrchol sopečného stratovulkánu, kde se nachází dřevěná rozhledna a kaplička. Cestou si odpočinete na dřevěných posezeních a pokocháte se rozmanitými výhledy na vesnici a krajinu, včetně přehradní nádrže Slezská Harta. Na hranici lesa se cesta mění v turistický chodník vedoucí k pomníku obětem 1. světové války a po jednotlivých zastaveních křížové cesty končí až na samotném vrcholu kopce. Výstupem na rozhlednu se otevře výhled na Jeseníky i Beskydy.

Významné atraktivity i krásná příroda čeká na návštěvníky 4,2 kilometrů dlouhé Permoníkovy stezky v Ostravě-Michálkovicích. Trasa začíná i končí u Dolu Michal, významné památky, která dýchá autenticitou a dojmem, že horníci místo opustili teprve nedávno. Během procházky uvidíte třeba kostely tři různých církví, bývalé koupaliště a projdete se krásným lesem. Na trase na vás čekají informační tabule o historii Michálkovic, těžbě uhlí a místní přírodě. Trase je vhodná i pro cyklisty a kočárky.

Živobytí v nejvýchodnějším koutě naší republiky si museli jeho obyvatelé na strmých beskydských kopcích tvrdě vydobýt. Snad i proto byli Gorolové statní, zdraví a trochu svérázní. Jednou ze základních surovin gorolské kuchyně tvoří brambory. Pochoutkou jsou dodnes placky na blaše, tedy plotně. Připravují se z třených brambor, mouky, vajec a soli, pečou se bez tuku na rozehřáté plotně. Kdo chtěl, jedl je na slano se škvarky. Děti ale raději sáhly po sladké variantě s teplou smetanou a cukrem.

Od roku 2014 se v Raškovicích snaží o to, aby bylo každé kousnutí do tamních výrobků gastronomickým zážitkem. Receptury vyladili tak, že jsou na každý jednotlivý výrobek pyšní a věří v jeho chuť i kvalitu.

Vše začalo otevřením prodejny v Raškovicích, kde lidem stojícím za „Bobrotami“ došlo, že neexistuje výrobce uzeniny, který by nabízel produkt dle jejich představ, a proto se dostali k vlastní výrobě. To otevřelo cestu k experimentování a objevování nejen tradičních českých uzenin, ale také k světovým uzenářským hitům.

První písemná zmínka o hospodě, kde se legendární kolena pečou, pochází z roku 1724 – z doby, kdy se v oblasti začaly psát kroniky. Od té doby je neustále v provozu. V roce 2001 byla zhotovena originální šamotová pec na pečení masa vytápěná dřevem. Kolena pouze nasolená kuchyňskou solí se pečou 5 hodin v přítomnosti hořícího bukového dřeva. Zlatavé, po dřevě vonící koleno přelité výpekem se podává s čerstvým chlebem z malé rodinné pekárny, čerstvě nastrouhaným křenem a hořčicí.

Kynuté, nadýchané, se šlehačkou nebo s vanilkovou omáčkou? Už se Vám sbíhají sliny? Není se čemu divit, vždyť kdo by borůvkové knedlíky nemiloval! Tento pokrm má dokonce své vlastní hody, které se konají již dvacet let v restauracích v Malé Morávce a v Karlově pod Pradědem vždy třetí srpnový víkend. Borůvkové knedlíky si však můžete vychutnat po celý rok. Zaručeně Vám budou chutnat nejlépe po pořádném sportovním výkonu v Beskydech či Jeseníkách.

Vzpomínka na pekáč voňavých buchet na stole u babičky – to je pro Hukvaldskou pekárnu nejlepší motivace pro pečení. Lopaťáky pečou od roku 2005 v malebné obci Hukvaldy, rodišti Leoše Janáčka, kde turistům při cestě na hrad přijdou obzvláště k chuti. Hukvaldské lopaťáky – klasické hruškové, tvarohové, makové, povidlové a oblíbené borůvkové, meruňkové, višňové s čokoládou – každý ručně vyválený a po upečení pokropený máslem s rumem.

Zastavte se a ochutnejte!